Historie hradu Lipnice

Kaple svatého Vavřince přiléhající k budově hradního paláce, byla postavena na druhém nádvoří kolem roku 1325. Nebyla orientována, polygonálně uzavřen byl presbytář sklenut křížovou klenbou. Žebra klenby jsou svedena do dekorativních konzol s figurálními motivy (svině kojící dva židy, ďábel). V presbytáři se zachovalo totzo nástěnných maleb s námětem Kristova umučení. Malby byly pořízeny z popudu Pertolda z Lipé, vysokého královského hodnostáře z první poloviny 14.století. Nástěnnými malbami byl vyzdoben i později postavený vítězný oblouk. Kaple je spojena s hranolovou věží, jejíž přízemí, v 17.stol. barokně vkusně přestavěné, bylo součástí sakrálního prostoru. Když bylo gotické purkrabství přebudováno na renesanční palác, byl zastavěn i prostor mezi ním a kaplí tzv. kaplankou.

Celou trčkovskou přestavbu hradu datuje nápis s letopočtem 1537 ve věži Samson, ke které byla později přistavěna nová vrátnice s vysokým renesančním štítem . Z nového renesančního opevnění, postaveného v první polovině 16.stol. se zachovaly základy bašty zvané Křenovka a bašty při hlavním vstupu do hradu. Lipnice v tomto období dosáhla vrcholu své slávy.

V roce 1561 hrad koupil hrabě František z Thurnu. Do Trčkovského vlastnictví se hrad vrátil v roce 1594, kdy jej získal Jan Rudolf Trčka z Lípy. Zavražděním Adama Erdmana Trčky spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu v roce 1634 rodový majetek Trčků propadl konfiskaci a novým majitelem se stal v roce 1636 císařský důstojník Matouš z Verniéru , který hrad dostal jako odměnu od Ferdinanda II. Habsburského. Za třicetileté války v roce 1645 hrad obsadili bez boje Švédové, pro které se stal výchozí pozicí pro nájezdy do širokého okolí. V roce 1646 se císařské vojsko pokusilo hrad Lipnici dobýt, ale ani po čtyřměsíčním dobývání se mu to nepodařilo. Velmi poničeno ale bylo městečko. Švédové hrad opustili v roce 1648 na základě Vestfálského míru a zanechali za sebou zpustošený hrad i městečko.

Poslední stavební úpravy proběhly v 2.pol.17.stol. za Jana Bartoloměje Verniera, kdy byla zcela přestavěna hradní kaple.Třicetiletá válka a její následky znamenaly pro hrad úpadek a roku 1747 se o něm mluví jako o Pustém stavení. Hrad a zejména městečko v podhradí v tomto období ve stále větší míře získávaly provinciální charakter.

V roce 1760 koupil zadlužené panství Karel Josef hrabě Palm-Gundelfingen a od roku 1842 patřila Lipnice hrabatům z Trauttmanstdorffu. Za posledních majitelů Lipnice chátrá a stává se ruinou. Roku 1869 hrad vyhořel a přestal být obýván docela. Sídlila tu jen hospodářská správa statku, část objektu byla přeměněna na byty.

Až roku 1913 se Lipnický hrad dočkal pozornosti a roku 1924 koupil hrad Klub českých turistů a zabránil jeho úplnému zchátrání. Po druhé světové válce hrad Lipnice přešel do majetku státu. Od r.1969, kdy hrad převzal do své péče Památkový ústav v Pardubicích, byl vypracován stavebně historický průzkum a byla zahájena rozsáhlá rekonstrukce. Na konci sedmdesátých a zejména v osmdesátých letech 20.stol. pokračovalo statické zajištění a generální i dílčí opravy jednotlivých částí hradu, které průběžně pokračují i v současnosti. Z monumentální architektury hradu je přístupná kaple sv.Vavřince, rozsáhlá sklepení s bývalou hodovní síní, původní hradní studna s rumpálem a velká věž se zbrojnicí a archeologickou expozicí se souborem gotických kachlů.. Z této věže se nabízí krásný výhled na vrch Melechov a na přilehlou část Českomoravské vrchoviny.

Hrad žije nejen zásluhou četných domácích i zahraničních návštěvníků, ale i mnoha vystoupeními hudebních skupin, divadelních spolků, šermířských sdružení, ukázkami tradičních řemesel a podobnými akcemi. Obecní úřad Lipnice n.S. ve spolupráci se správou hradu rovněž nabízí možnost uspořádat svatební obřad v prostorách hradní kaple - tato možnost je hojně využívána.