Hlavní strana  >  Jaroslav Hašek

Jaroslav Hašek na Vysočině

(30. 4. 1883 - 3. 1. 1923)

Jaroslav Hašek, český spisovatel, publicista a novinář, autor světoznámého románu "Osudy dobrého vojáka Švejka", přichází na svět 30. dubna roku 1883 v Praze jako syn středoškolského suplenta (pozdějšího bankovního úředníka).

V mládí Hašek studuje gymnázium, pro účast na politické demonstraci je ale vyloučen, poté se nějaký čas učí drogistou a nakonec vystuduje na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Po absolvování akademie Hašek nastupuje na místo bankovního úředníka, ale brzy se jej vzdává - láká ho nevázaný, bohémský život, jemuž je zcela oddává (jako tulák mimo jiné pěšky projde Slovensko, Halič a Uhry).

V době před první světovou válkou se Jaroslav Hašek pohybuje v prostředí pražských kabaretů a hospod, v roce 1907 je krátce vězněn za anarchistickou činnost.

Jaroslav HašekV roce 1908 Hašek rediguje časopis "Ženský obzor", v roce 1910 "Svět zvířat" a v roce 1911 pak přispívá do "Českého slova".

V roce 1911 Hašek zakládá politickou stranu - Stranu mírného pokroku v mezích zákona - jde o jednu z mnoha jeho mystifikací, strana je parodií, karikaturou volebních poměrů tehdejší doby.

V této době se Hašek též stává spoluautorem mnoha kabaretních vystoupení (spolupracuje s F. Langerem, E. A. Longenem, E. E. Kischem), v mnohých z nich pak sám i účinkuje.

Po vypuknutí první světové války odchází Jaroslav Hašek s 91. plukem rakouské armády na haličskou frontu, kde se v září téhož roku nechává ruskou stranou zajmout - o rok později pak Hašek vstupuje do ruských československých legií (píše do legionářského časopisu Čechoslovák v Kyjevě), brzy ale pro neshody legie opouští a vstupuje do Rudé armády ( působí mimo jiné jako ředitel armádní tiskárny v Ufě či jako náčelník armádního oddělení pro práci s cizinci) a v březnu roku 1918 i do bolševické strany. Po skončení první světové války se Hašek účastní bojů proti bělogvardějcům a je rudoarmějským politickým komisařem v Simbirsku.

Do Čech se Hašek vrací v roce 1920 - po svém návratu pak působí v kabaretu Červená sedma a vrací se ke svému předválečnému bohémskému způsobu života.

Jako literát začíná Hašek drobnými povídkami, črtami a humoreskami, otiskovanými nejprve časopisecky, později pak i v knižní podobě - v roce 1912 vychází soubor "Trampoty pana Tenkráta", poté následuje "Průvodčí cizinců a jiné satiry z cest i domova" (1913) a "Můj obchod se psy a jiné humoresky" (1915) - charakteristickým rysem povídek těchto souborů je Haškova negace mravních i literárních konvencí a vzpoura proti policejnímu a byrokratickému režimu.

Po první světové válce pak vycházejí Haškovy povídkové soubory "Dva tucty povídek"(1920), "Tři muži se žralokem a jiné poučné historky" (1921), "Pepíček Nový a jiné povídky" (1921) a "Mírová konference a jiné humoresky" (1922).

Nejslavnějším a nejznámějším Haškovým dílem je ale román "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války" (4. svazky, 1921-23). Poprvé se postava Josefa Švejka, kterou snad netřeba nijak blíže představovat, objevuje již v roce 1912, kdy vychází Haškova novela zesměšňující rakouský militarismus "Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky". Podruhé se pak Josef Švejk objevuje v době Haškova působení v legiích, kdy vzniká "Dobrý voják Švejk v zajetí" (1917).

Světovou slávu si ale získává až třetí "švejkovská" kniha, a to již zmíněné "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války", které začíná Hašek psát v roce 1921 v Lipnici u Světlé nad Sázavou. Kniha ale bohužel není dokončena, v roce 1923 Hašek uprostřed práce na Švejkovi umírá.

K Haškovu literárnímu odkazu patří neodmyslitelně též jeho kabaretní scény a hry, vydané v souboru "Větrný mlynář a jeho dcera", vrcholným dílem Haškovy parodicko-mystifikační tvorby jsou pak jeho "Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona" (1962).

Jaroslav Hašek umírá, uprostřed práce na svém nejslavnějším románu, 3. ledna roku 1923 v Lipnici.



Doporučená a studijní literatura:

kol. autorů: Slovník českých spisovatelů, Praha 2000
Gan, P.: Osudy humoristy Jaroslava Haška, Brno 2003
Soldán, L.: Jaroslav Hašek, Praha 1982
Pytlík, R.: Zpráva o Jaroslavu Haškovi, Praha 1982




Jaroslav Hašek
Jaroslav Hašek Jaroslav Hašek Jaroslav Hašek